Na prosazení návrhu třeba jednomyslný souhlas všech členských zemí.
. Slovensko a Polsko se ocitly v pozici „jazýčku na vahách“ ve sporu na úrovni EU týkajícího se zavedení harmonizovaného označování výživové hodnoty na přední straně obalů potravin.
Německé předsednictví v Radě EU se snaží dospět ke kompromisní dohodě v této otázce, naráží však na blokační menšinu sedmi zemí a zatím váhavě pozici české a polské vlády.
Na prosazení návrhu potřebuje jednomyslný souhlas všech členských zemí.
Evropská komise má v plánu zavést stejné nutriční označování potravin do roku 2022 jako součást své strategie „Z farmy na stůl“ oznámené v květnu tohoto roku. Německé předsednictví chce dohodu o nutričním označování prosadit do konce tohoto roku a jako model prosazuje francouzský program Nutri-Score.
Na zářijovém zasedání Rady EU pro zemědělství námitky proti tomuto programu vznesli Itálie a Česká republika i jménem Kypru, Řecka, Lotyšska, Maďarska a Rumunska. K blokovací menšině se mohou připojit i další země. Polsko a Slovensko se v tomto nepřidali ke svým partnerům z Visegrádské čtyřky (V4).
Podle informací TASR slovenská strana chce svou pozici připravit do konce října a oznámí ji na listopadovém zasedání Rady ministrů v Bruselu. Systém Nutri-Score totiž může být v rozporu se slovenskou pokyny v oblasti stravování, jakož i s kulturními preferencemi a tradičními kulinářskými tradicemi.
Německý parlament 9. října schválil přijetí francouzského systému Nutri-Score na území Německa, přičemž tento systém se má zavádět dobrovolně od listopadu. Německá ministryně zemědělství Julia Klocknerová, která momentálně předsedá zasedáním evropských ministrů zemědělství, však naznačila, že bude pokračovat v kampani za povinné zavedení programu Nutri-Score ve všech zemí EU.
Organizace COPA-COGECA, zastupující zájmy evropských farmářů a zemědělských družstev, v této souvislosti uvedla, že je proti francouzskému systému označování výživové hodnoty. Neboť znevýhodňuje malých zemědělců a ekologických zemědělců, protože složky superpotravin, jako jsou polynenasycené mastné kyseliny (PUFA), s vysokým obsahem vláknin či sekundární rostlinné látky, nejsou při klasifikaci Nutri-Score dostatečně zohledněny.
Do kampaně proti francouzskému systému se zapojili i poslanci Evropského parlamentu (EP). Začátkem října sedm europoslanců ze zemí blokační menšiny zaslalo otevřený dopis Evropské komisi, ve které ji vyzývá, aby promyslela svůj návrh o nutričním označování.
Blokační menšina sedmi zemí, která odmítá Nutri-Score, se dohodla na souboru základních zásad a požadovaných charakteristik, kterými by bylo třeba řídit při harmonizovaném nutričním označování v EU. Francouzský model tyto země považují za zjednodušující a zavádějící, neboť posuzuje potraviny jako „dobré“ nebo „špatné“, aniž zohledňoval obecné stravovací návyky lidí, velikost porcí či frekvenci konzumace jídel. Nutri-Score podle jejich stanoviska hodnotí potraviny podle matematického algoritmu, což je výhoda pro výrobce zpracovaných potravin, kteří mohou upravit své nezdravé recepty tak, aby působily „zdravě“. Poskytuje výživové informace pro 100 gramů produktu, ale je mnoho zdravých potravin, které se konzumují v menším množství, například olivový olej.
Země blokační menšiny upozornili, že tradiční potravinářské výrobky založené 100% na přírodních surovinách se hodnotí jako „nezdravé“. Týká se to například sýrů feta a camembert, oliv značky Kalamata, parmezánu, španělské šunky Jamón de Serrano, olivového oleje, medu, ale i tradičních uzenin a masných výrobků a výrobků z husích a kachních jater.
Evropští farmáři, kterých v Bruselu zastupuje COPA-COGECA, podporují návrh Itálie odmítnout jakékoliv barevně označena štítky s výživovou hodnotou potravin a systém Nutri-Score považují za nespravedlivou výhodu ve prospěch chemických, vysoce zpracovaných potravin.
