Nenadálé výdaje patří k nejčastějším příčinám stresu, mohou se promítnout i do osobní roviny a narušit vztahy v rodině. Přestože jsou neočekávané a přicházejí zpravidla v nejméně vhodnou chvíli, lze se na ně systematicky připravit. Stačí správně nastavit finanční návyky.

Rezerva na 3 až 6 měsíců

Mezi neočekávanými výdaji se nejčastěji objevují zdravotní komplikace, poruchy důležitých domácích spotřebičů, nutné opravy automobilu nebo přímo dopravní nehoda s nákladnou opravou, výdaje na bydlení a výdaje na potřeby nejbližších. Neplánované výdaje jsou dvojím ohrožením. Zasáhnou do finanční stability a způsobí vysokou stresovou zátěž. Nutnost přesměrovat výdaje rovněž ohrozí pravidelné platby nebo běžné výdaje na živobytí.

Prevence zmíněných stresových situací je jedna jediná. Dostatečně vysoká finanční rezerva. Z ní se pokryjí potřebné výdaje a zároveň působí blahodárně na klid a jistotu.

Velikost rezervy by měla odpovídat třem až šesti měsícům výdajů, podle toho, jak pravidelné jsou příjmy členů domácnosti. Pokud není možné začít s tvorbou rezervy okamžitě, zjistěte si alespoň jaká je dostupnost bankovních a nebankovních úvěrů.

Plánujte osobní výdaje

Částečnou ochranou před dopady neočekávaných výdajů je pojištění, to ovšem nemusí pokrýt každou událost. Další prevencí je plánování osobních a rodinných výdajů, kdy se snadno odhalí prostor pro úspory v řadě oblastí. Tyto prostředky mohou být přesměrovány do finanční rezervy. Vězte, že mnohem důležitější než výše odložené částky, je ona pravidelnost v odkládání. K úsporám je třeba přistupovat systematicky, například formou pravidelných měsíčních vkladů na samostatný účet, který je vyhrazen pro tvorbu rezervy. Oddělení rezervy od účtů, na kterých probíhají běžné výdaje snižuje pravděpodobnost impulzivního čerpání rezervy.

Rezerva pomáhá, neomezuje

Lidé mohou trpět pocitem, že odložení části příjmů stranou omezí jejich životní standard. Je to ovšem naopak. Odkládání části příjmů životní standard zvýší, zejména pokud je spoření nastaveno na realistický cíl. Současně platí, že se osoby nesmějí stát otrokem úspor a částku musí plynule přizpůsobit aktuální životní situaci. Je možné postupné navyšování částky s růstem příjmů i její snížení v případě změny rodinné situace.

Zpočátku se doporučuje spořit mezi pěti až deseti procenty příjmů a postupně rezervu zvětšovat s ohledem na finanční situaci. Pravidelné spoření podporuje automatický příkaz k úhradě vždy, když dojde ke zvýšení zůstatku na účtu.

Dostupnost finančních prostředků

Na neočekávané výdaje je nutné spořit na některém z produktů, které umožňují rychlý výběr. Dostupnost prostředků je klíčová, protože rezerva má sloužit na krytí nečekaných výdajů. Ty mohou přijít během víkendu či noci. Proto není možné držet je v investicích s dlouhou výpovědní lhůtou. Navzdory nízkému zhodnocení jsou vhodné spořící účty či termínované vklady s možností okamžité výpovědi. Pokud je finanční rezerva příliš vysoká, lze část přesměrovat například do krátkodobých peněžních fondů.

Odolnost vůči impulzivním nákupům

Výrazně nižší míru stresu zažívají ti, kteří mají finanční budoucnost naplánovanou a ví, že disponují dostatečně vysokým zůstatkem pro případ neočekávaných situací. Přesto je vhodné pravidelně finanční rezervu kontrolovat a přebytek směrovat do výnosnějších investic. Ty by měly sloužit k úhradě střednědobých a dlouhodobých finančních cílů. Současně je vhodné postarat se o nejčastější příčiny nečekaných výdajů vhodnou prevencí. Například nákup nových spotřebičů v době, kdy jsou peněžní prostředky připraveny na účtu či pravidelný servis auta.

Příprava na neočekávané výdaje vyžaduje plánování, disciplínu a odolnost vůči impulzivním nákupům. Je třeba promítnout si dlouhodobý horizont a průběžně rezervu navyšovat. Později bude základem pro splnění si vytyčených cílů, které se zdály být finančně nedosažitelné.